Japonský topol je v poslední době stále oblíbenější dřevinou pro sadbu. Především se uchytil díky svým velice zajímavým vlastnostem. Mezi tu nejvýraznější vlastnost, kterou se může japonský topol pyšnit, je bezpochyby velice rychlý růst. Japonský topol nebo-li takzvaný japan tedy patří do skupiny rychle rostoucích dřevin, díky němuž dosahují dospělosti například již po osmi letech. Nejnověji vyšlechtěná odrůda je právě japonský topol, pro energetické účely nabírá v poslední době na intenzitě v souvislosti se zvyšujícím se procentem výroby elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Oproti ostatním dřevinám má mnohem vyšší výhřevnost, takže i zde se uspoří nemalé částky. Tento v zahraničí již tradiční obor zakládání energetických plantáží na zemědělské půdě se postupně dostává i do České Republiky. Neustále se zvětšuje výměra ploch, na kterých se rychlerostoucí dřeviny pěstují. Metodika pěstování má svá pravidla, které je nutné při snaze o maximální výnos dodržovat.
Co je vlastně japonský topol?
"Japonské topoly" nebo "japany" jsou populární názvy pro skupinu pěti topolových klonů získaných ze záměrných křížení topolu černého a topolu maximowiczova (Populus nigra ×Populus maximowiczii ex S. Chiba) prováděných v 80. letech minulého století v Japonsku pro papírenský průmysl, je to poměrně nová rostlina dovezená z Japonska. Topoly dokáží během krátké doby, zhruba během osmi let, dorůst až do výšky 25 metrů. Právě proto patří do kategorie rychle rostoucích rostlin. Slouží především k vytápění. Jejich výhřevnost je srovnatelná s hnědým uhlím. Díky svým malým požadavkům a jednoduchému pěstování velmi rychle stoupají na žebříčku popularity.
Pro výrobu vlákniny sice neměly vhodné vlastnosti a v zemi svého původu se neprosadily, ale zato se postupně rozšířily v mnoha zemích mírného pásu, kde jsou hojně pěstovány na zemědělské půdě v takzvaných výmladkových plantážích pro produkci biomasy k energetickému využití.
Jak se topoly pojmenovávají?
V pojmenovávání "japanů" vládne nejen u nás značná nejednotnost - například níže uvedený televizní pořad "o japonském topolu až z Aljašky". Klony japanů totiž nejsou registrovány jako odrůdy ani chráněny žádnými patentovými nebo šlechtitelskými právy a nemají tudíž žádně (právně) registrované označení a byly šířeny často bez odpovídající evidence. V pěstební praxi se proto používá značné množství populárních názvů a označení. V Evropě jsou pěstovány pod různými klonovými označeními např. J-101 až J-105 nebo Jap-101 až 105. V databázi Mezinárodní topolářské komise (IPC FAO) jsou jako oficiální jména klonů uváděny názvy, které jim byly dány v Německu, kam byly poprvé v Evropě dovezeny. Toto označení se však příliš nevžilo a nejvíce se mezi odborníky používá zjednodušené označení s čísliceni Max-1, Max-2 až Max-5. U nás často používaný název "japonský topol" není oficiální název klonu ani botanické označení pro rostlinný druh, ale pouze další z řady populárních označení těchto velmi perspektivních klonů. Nejpřesnější označení pro "japany" pěstované zatím u nás je tedy topol J-105 a J-104 nebo Max-4 a Max-5, které by se mělo používat na oficiálních dokumentech (dodací list, seznam sortimentu).
Jak se pěstují japonské topoly?
Japonský topol má i velice zajímavé vlastnosti co se pěstování týče. Náročnost na pěstování této dřeviny je vlice malá. Topoly milují slunce a vodu, ale není to podmínka pro pěstování. Japonský topol dobře snáší vlhké prostředí a horší půdu. Na jediném hektaru je možné vysázet až kolem devíti tisíc rostlin. Další výhodou těchto rostlin je i jejich schopnost znovu obrazit - po pokácení stromku z pařezu vyroste nový, to se mu podaří dokonce až šestkrát. V prvních dvou letech pěstování jsou náchylnější na zaplevelení, ale nikdy se nesmí ošetřovat chemickými prostředky! Pěstovat japonský topol je možné dokonce i v nadmořské výšce 700 m n. m. Teoreticky s pěstováním nejsou téměř žádné starosti. Stačí připravit půdu k sadbě, poté se již jen můžete těšit na sklizeň.
Bez ohledu na uvedené nejasnosti je však možno na základě hodnocení komerčních i výzkumných porostů konstatovat, že klony (příp. klon) japanů pěstované u nás se vyznačuje velmi dobrou adaptací na české resp. středoevropské podmínky. Nejstarší výmlaková plantáž v ČR byla vysazena v roce 1994 u Unhoště u Prahy (cca 1 ha, sadba z Německa) a druhá o rok později v lokalitě Krejcárka u Temelína (cca 7 ha), kde byly v roce 1995 vysazeny „Japany“ z Rakouska. Obě byly několikrát sklizeny a jsou dodnes vitální.
Jak na dotace na pěstování?
Dalším důvodem proč pěstovat právě japonský topol je možnost získání dotací na jeho pěstování.
Japonský topol jako rychle rostoucí dřevina pro energetické účely bude podpořen dotacíkolem poloviny prokazatelných nákladů na založení a údržbu plantáže. Dokument dotačního titulu je připraven, čeká na své schválení.
Dotace na pěstování japonského topolu poskytuje Státní fond životního prostředí a rozvoje. Dotace se ovšem nevstahují pouze na pěstování japonského topolu, nýbrž můžete dotace získat i na pěstování jiných rychle rostoucích dřevin. Dotace na pěstování japonského topolu může získat vlastník pozemku, na kterém se rychle rostoucí dřevina pěstuje. Mimo jiné ale může dotace získat i nájemce, který s povolením vlastníka pěstuje japonský topol. Na dotace má také nárok sdružení, které má právní subjektivitu.
K čemu jsou japonské topoly dobré?
Jak už jsme zmiňovali, slouží hlavně k vytápění. Buď se těží jako kulatina, nebo se mladé stromky pomocí speciální sekačky sklidí a slisují na takzvané štěpku. Japonský topol je ideální jako levné a ekologické palivo. Kácení japonského topolu nevyžaduje povolení, jde o zemědělskou komoditu – biomasu. Ale to není jejich jediný účel. Z japonských topolů se dělají například živé ploty a antihlukové bariéry.
Možnosti využití rychlerostoucích dřevin
Dřevo z Japonského topolu:
Topení - dřevo Japonského topolu je svou výhřevností vyšší než hnědé uhlí. Jeho sklizeň probíhá v 5-ti až 6-ti letých cyklech, kdy kmeny dosahují výšky okolo 13 metrů a mají průměr 14 až 25 cm. Výtěžnost z jednoho hektaru je 300 až 500 m3 v závislosti na kvalitě stanoviště.
Dřevozpracující průmysl - Japonský topol má měkké dřevo a z toho vyplývá jeho využití. Je vhodné například na vnitřní obklady, robustní balustrády a soustružené výrobky. Navíc je jeho cena nesrovnatelně nižší než u nás nejlevnější lesnický materiál.
Štěpka z Japonského topolu:
Topení - štěpka z Japonského topolu či vrby je vhodná jak pro přímé spalování ve výtopnách, tak pro další zpracování na pelety či dřevěné brikety. V tomto případě je optimální cyklus sklizně 3 až 4 roky. Na ideálním stanovišti tak lze dosáhnout hektarového výnosu 70 až 100 tun surové štěpky s vlhkostí kolem třiapadesáti procent.
Štěpka z japonského topolu je výborným a žádaným artiklem pro teplárny a elektrárny. Japonský topol tedy můžete pěstovat pro reprodukci, na štěpku pro elektrárny, na štěpku pro papírny, na výrobu dřevotřískových desek, na výrobu překližky, japonský topol je také vhodný na prkna do saun.
Papírenský průmysl - v posledních letech díky podpoře využívání štěpky pro energetické účely ubývá této suroviny pro výrobu papíru a celulózy. Tím vzniká zvýšená poptávka a zároveň příležitost pro pěstitele rychlerostoucích dřevin uzavřít dlouhodobé kontrakty s papírnami.
Další využití štěpky je pro výrobu bioplynu, dřevité drťe aj.
VÝHODY JAPONSKÉHO TOPOLU
- při spalování nekouří ani nepáchne
- japonský topol je vhodný k využití chudé půdy
- jde o nejdostupnější a zřejmě nejlevnější palivo
- díky pozitivním vlivům na životní prostředí (rekultivace) se nabízí různé podpůrné programy na pěstování japonského topolu
2025 ©